Keramika byla vyráběna ručně, často metodou točení, a byla nejprve vypalována na otevřeném ohni při teplotě mezi 400 až 500 °C. Velikost a tvar keramiky se liší jak podle období, tak podle regionu. Například většina rané keramiky jsou velkokapacitní zásobní nádoby téměř válcovitého tvaru. Později, v období středního Džómonu, se repertoár tvarů rozrůstá a stává předchůdcem většiny pozdějších džómonských nádob, které se však opakují v menších velikostech. Rozmanitost vzorů byla výsledkem experimentování, technologického pokroku nebo geografických rozdílů a lze podle nich keramiku následně klasifikovat.
1.1. Podbod obchodních podmínek
